Nabývám už trochu jistoty v tomto území, o kterém mi rodiče vyprávějí jako o domově. Je tu docela hezky. Taky je jednou pošlu do hezkého domova důchodců. Mám tady pohodlnou postýlku, báječný kolotoč a prostor pro každodenní tréning - posilování břišních svalů a nohou mi jde, no ne? :-) Pokud jde o jemnou motoriku, vyndavání dudlíku už mi taky celkem jde, ale horší je to s pohybem zpět... Vážím už skoro 5,5 kg a měřím kolem 60 cm. Prostě chlapík jako buk. Jinak už jsem přijal spoustu návštěv. Dokonce i dámskou návštěvu. Simonku Filipovou. Sympatická. Asi s ní budu kamarádit. No a pak Martínek, Ondra, Lukášek, Tedík. No zkrátka jsem společenský člověk. Jako můj táta. No a jestli jsem po něm, tak budu mít taky brzy problém si všechna ta jména zapamatovat. Prostě jim budu říkat "kámo".

Rodiče taky stále něco mluví o Vánocích. Jsem zvědav co nebo kdo to je. Představuji si, že jsou to nějaká dvojčata od vedle. Doufám, že to budou holky a budou fajn. Jen nevím, kdo je to ten pan Ostrava, o kterém mluví, že bude s děvčaty Vánocovými s námi a prarodiči. No co, mám ještě dost času zjistit více podrobností, než přijdou na návštěvu.

Kliknutím na fotku zobrazte větší pohled.